Kde vzniká chuť Elektry: Michal, Vojta a Martin otevřeně o své práci
Prosinec 3, 2025
Kavárna Elektra pomalu uzavírá další skvělý rok. Rok plný chutí, poctivé práce a stovek talířů, které prošly rukama těch, kteří tvoří srdce celé kavárny, kuchařů. A přestože hosté vidí hlavně krásně naservírované menu, skutečný příběh se odehrává tam, kam běžně nenahlédnou. Za dveřmi kuchyně, mezi horkem, vůněmi a tempem, které má svůj vlastní rytmus. Tentokrát jsme se rozhodli otevřít dveře dokořán.
Sešli jsme se s trojicí mužů, kteří Elektře dávají její charakteristickou chuť: šéfkuchařem Michalem Vůjtkem, Martinem Pracným a Vojtou Žabkou. Tři kuchaři, tři různé povahy, tři odlišné zkušenosti – ale jedna společná vášeň: vařit poctivě, s chutí a pro lidi. Pokud byste někdy stáli u nich v kuchyni, pochopíte, že jde o sehranou partu, která umí zabrat, ale zároveň si umí užít každý den. Pozvali jsme je k rozhovoru, abychom společně poodhalili, co všechno stojí za jejich kuchařskou vášní – od prvních zážitků, přes každodenní rituály, až po sny, výzvy a chutě, které si nesou životem.
Jak byste třemi slovy popsali chuť Elektry
Michal: Kvalita, poctivost, rozmanitost.
Vojta: Pestrost, kvalita, poctiivost.
Martin: Poctivá, sezónní, sytá.
Jaké jídlo z menu je vaše srdcovka?
Vojta: Všechno, co se dělá s respektem.
Martin: Konfitovaná kachna s červeným zelím a knedlíkem.
Co v kuchyni nesmí chybět, když se “vaří o život”?
Michal: Dobrá hudba, kolegové, soustředění a rychlost.
Vojta: Nadhled a dobrá nálada.
Martin: Organizace, ostré nože a klid v hlavě.
Vzpomenete si na svůj první kontakt s vařením?
Michal: Rozpouštěl jsem si lentilky na palačinku.… nedopadlo to úplně slavně.
Vojta: „Papka“ od taťky – natrhaný starý rohlík, posypaný cukrem a zalité horkým mlékem.
Martin: Pomáhal jsem mamce a babičce v kuchyni.
Kuchyň je týmová hra – jaká je podle vás ideální atmosféra za plotnou?
Michal: Práce srdcem.
Vojta: Taková, jaká je v Elektře.
Martin: Dobré vztahy a pohoda, Jdeme naplno – a baví nás to.
Nejbláznivější situace v kuchyni?
Vojta: Student scedil vývar do dřezu a nám přiinesl jen kosti se zeleninou. Martin: Některé příběhy se publikovat nedají…(smích)
Jak vypadá běžné ráno šéfkuchaře v Elektře?
Michal: Jsem v kuchyni jako první. Převleču se, zapnu sporáky a hned to jede – vaření, ohřívání, přípravy… a přiznávám, i dost nádobí stihnu za tu chvíli vytvořit. Než dorazí kolegové, většinou je přivítá vůně kávy, kterou jim občas uvařím. Holky z myčky už tak nadšené nebývají, když vidí tu ranní hromádku nádobí, kterou jsem po sobě zatím stihl nechat.
Něco, co vás tým naučil?
Michal: Klid a no-stress.
Vojta: Klid, dobrá nálada. Žádná ega.
Martin: Že i ve stresu může být sranda.
Kde hledáte inspiraci?
Michal: Cestování, knihy, lidé.
Vojta: Cestování a děda.
Martin: Zkušenosti z cest a podniků, které jsem navštívil.
Ingredience, kterou jste si zamilovali až později?
Michal: Čerstvé koření.
Martin: Koriandr a výrazné bylinky.
Kdybyste mohl jíst už navždy jen jedno jediné jídlo z nabídky Elektry – které by to bylo?
Michal: Sněhová roláda.
Vojta: poctivý vývar s masem, zeleninou a nudlemi.
Martin: Hovězí pečeně s kaší a okurkovým salátem.
Kuchařský zlozvyk?
Michal: Všechno musí být dokonale srovnané. A miluju, když vařím až po okraj. Prostě plný hrnec, gastro nádoba, to jsme spokojený, protože ví, že mám navařeno! Pravda je, že se musím pokaždé krotit.
Vojta: Jsem v týmu nejmladší, ale když něco hledám v té úplně spodní poličce… no, radši se neohýbám a zeptám se kluků. Vědí to o mně a už se jen smějí.
Martin: Kolegům hodně kecám do práce.
Co vás baví – a co štve?
Michal: Rychlost a spokojený host. Štve mě, když někdo nebere práci vážně.
Vojta: Baví mě nové věci, sranda. v kuchyni. Největší stres? Objednávka od deseti stolů najednou.
Martin: Baví mě kreativita, dokáže mě potrápit, když něco nefunguje technicky.
Jaký kuchyňský nešvar vás vytáčí nejvíc – a naopak jaký sám přiznáváte?
Michal: Bordel. Ten mě spolehlivě vytáčí. A můj nešvar? Přiznávám až přehnané puntičkářství.
Vojta: Nesnáším špinavé nádobí. A co dělám já? Rád ujídám… ale pracuju na tom.
Martin: Vadí mi nepořádek na pracovišti. A přiznávám, že občas uklidím i to, co bych neměl – a pak to hledám.
Kuchařský rituál?
Michal: Hodně utěrek.
Vojta: Převléct se, umýt se, kafe.
Martin: Kafe nebo maté a nabroušený nůž.
Chuť ze světa, která vás dostala?
Michal: Wagyu v Rumunsku.
Vojta: Pro mě to byly steaky z antilopy.
Martin: Birria tacos v Mexiku. Měkké maso v kořeněné omáčce, které se rozpadalo pod vidličkou. Naprostá bomba.
Největší kuchařská výzva v Elektře?
Michal: Žáby.
Martin: Pho.
A co byste si přáli, aby cítil váš host?
Michal: Slast a chuť na další sousto.
Vojta: Aby řekl „to jídlo je boží“.
Martin: Aby snìdl všechno – i kdyby mìl prasknout.
Tři kuchaři, tři různé cesty, ale jeden společný cíl – aby každý host odcházel z Elektry spokojený a s chutí se vrátit.
